Hrob 1a – Josef Schneiderka (20. 8. 1899 – 26. 4. 1945)

• Akademický malíř, vynikající portrétista, v jeho tvorbě dominoval svébytný motiv ženy. Maloval rovněž zátiší a kytice. Autor busty: neznámý umělec. Hrob je v péči města Uherské Hradiště.

Hrob 1b – Stanislav Lolek (13. 11. 1873 – 9. 5. 1936)

• Akademický malíř, grafik, ilustrátor, namaloval nespočet obrazů motivovaných městskými partiemi a celkovými pohledy na Uherské Hradiště a okolí. Kniha Rudolfa Těsnohlídka o lišce Bystroušce byla inspirována sérií Lolkových kreseb. Autor plakety: akademický sochař Jaroslav Vojtěch Krepčík (26. 2. 1880 – 6. 3.1959), člen Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM). Zabýval se tvorbou drobných plaket, portrétoval řadu osobností veřejného života, mimo jiné oba první prezidenty republiky. Byl vynikajícím tvůrcem lyrických dívčích portrétů a realisticky pojatých ženských aktů. Hrob je v péči města Uherské Hradiště.

Hrob 30 – Květoslav Tichavský (3. 6. 1950 – 4. 12. 2018)

• Předseda atletického klubu TJ Slovácká Slavia Uherské Hradiště a trenér atletického oddílu, místostarosta (1998–2010) a starosta města (2010–2014).

Hrob 172 – Jan Habarta (15. 11. 1919 – 16. 2. 1989)

• Akademický sochař a pedagog zlínské Školy umění (1947–1952) a SUPŠ v Uherském Hradišti (1953–1980). Doménou jeho tvorby byly sochy ve veřejném prostoru ve spojení s architekturou a pomníky. V Uherském Hradišti se s jeho dílem můžeme setkat na mnoha místech, např. před budovami škol v ulicích Sportovní a Jiřího z Poděbrad jsou situovány plastiky mladých dívek nazvané Čtenářka a Ráno, na sídlišti Štěpnice socha Chlapec s kohoutem, na náměstí Republiky plastika Květ. Bezesporu nejznámější je socha houslisty/hudce stojící před Klubem kultury a památník osvobození na náměstí Míru. V roce 1985 byl Janu Habartovi udělen titul národní umělec.  Autor reliéfu: akademický sochař Jiří Habarta.

Hrob 175 – Bedřich Jan Loydolt (31. 1. 1908 – 18. 1. 1982)

• Akademický malíř, jevištní výtvarník a operní zpěvák. V listopadu 1939 byl zatčen gestapem na udání, že kreslil karikatury zesměšňující německou Říši. Po odsouzení v roce 1941 byl deportován do koncentračního tábora s označením návrat nežádoucí. Konec války prožil na útěku, během Pražského povstání pomáhal i s manželkou Olgou v centru Mezinárodního červeného kříže v Motole. Po osvobození se oba manželé přestěhovali do Uherského Hradiště, Bedřich Loydolt získal zakázku na čtyři obrazy pro nemocniční kapli a později obraz sv. Jana Křtitele pro kapli ve Starém Městě. Další zakázky byl spíše ojedinělé a pozdější tvorba byla orientována na soukromé sběratele. Autor plakety: akademický sochař Jindřich Martinák.

Hrob 254 – Emil Žejglic (29. 1. 1885 – 1. 1. 1958)

• Příslušník československých legií v Rusku, učitel na měšťanské škole v Uh. Hradišti (1914–1934), ředitel měšťanské školy chlapecké (1934–1940), předseda revolučního národního výboru v Uherském Hradišti v roce 1945 a první předseda okresního národního výboru (1945–1946). Hrob je v péči města Uherské Hradiště.

Hrob 268 – Josef H. Štěrba (18. 3. 1888 – 3. 4. 1971)

• Učitel, bibliofil, ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1951–1955). Vedl administraci časopisu Bibliofil, který vydávala Skupina moravských knihomilů v Uherském Hradišti. Časopis redigoval Bedřich Beneš Buchlovan, o výtvarnou část se staral Ruda Kubíček.

Hrob 477 – Ing. Ladislav Šupka (15. 8. 1940 – 23. 1. 2025)

• Místopředseda Městského národního výboru v Uherském Hradišti (březen 1990–listopad 1990), starosta města (1990–2002), významná osobnost společenského a kulturního života, jako starosty měl zásadní podíl na mnoha významných projektech v rozvoji města, mimo jiných např. při obnově města po ničivých povodních v roce 1997, na rozsáhlé obnově komplexu Reduty nebo Františkánské ulice. Stál u zrodu partnerství s německým městem Mayen v roce 1994, byl předsedou Muzejního spolku v Uherském Hradišti (2004–2025). Nositel Ceny města Uherské Hradiště za rok 2002.

Hrob 478 – Jaroslav Melichárek (10. 2. 1910 – 15. 6. 1985)

• Akademický malíř, prozaik, básník, své básně vydal ve dvou sbírkách: Pašije na bulváru (1935) a Bílá stuha (1937). Z lásky k rodnému městu a kraji se vyznával svými obrazy a také knihou povídek Hradišťské návraty. Výtvarné cítění dokázal ztvárnit také na filmovém pásu v rámci svého působení ve Studiu amatérského filmu, založeném v roce 1960. Autor plakety: akademický malíř Jaroslav Melichárek, realizace Ivan Bystřický.

Hrob 483 – Vladimír Hroch (3. 4. 1907 – 21. 9. 1966)

• Akademický malíř, impresionista, spoluzakladatel zlínské Školy umění v roce 1939 a pedagog SUPŠ Uh. Hradiště (1952–1966). Byl výrazným krajinářem s pronikavým smyslem pro syté barvy. Během svého života v Uherském Hradišti se kromě figurálních a portrétních prací zaměřil na krajinu Slovácka.  V roce 1965 obdržel titul zasloužilý umělec. Autor náhrobku a busty: akademický sochař Eugen Bekényi ((nar. 3. 3. 1940), medailér, sochař, malíř, pedagog.

Hrob 488–489 – Jan Blažek st. (10. 1. 1920 – 5. 9. 1981)

• Akademický malíř, pedagog Školy umění ve Zlíně (1946–1952) a SUPŠ v Uherském Hradišti (1952–1980). Těžištěm jeho tvorby byla figurální malba, v níž zachytil témata mateřství, dětského světa či rodiny. Zaujaly ho lidské vztahy, každodenní práce, starosti i citová uvolnění a tiché radosti. Kromě portrétní a figurální malby patřil jeho živý zájem také krajinomalbě s důrazem na barevné řešení plochy. Autor plakety: akademický sochař Jiří Vlach. Pamětní deska připomíná jeho syna, Jana Blažka ml. (23. 10. 1947 – 19. 7. 2023), akademického malíře a pedagoga SUPŚ Uh. Hradiště.